Akka Magic World

K.: “Ale já jsem mu narovinu řekla, že jesi mě chce jenom ošukat a nazdar, tak klepe na špatný dveře”

K: “Ser na ňu… na COPTu už by byla poplivaná”
A:” “
K: “vole šak tak to prý praktikují na COPTu, když se jim zdá byt výklad nudný nebo jinak podezřelý, hodijú po učitelovi šupku od  banánu, nebo nekdo plivne, vole hardcore pořádek tam mají”
A: “Tak to má byt vole :D”
K: “šak vole, zavedla bych to aj na vysoké”

Jsem se tak onehdy zamyslela nad tím, jak mi švagrová vykládala o tom, že američtí studenti si školu musí platit. V Americe je to celkově uplně jiný systém, ale já jsem dospěla k názoru, že ten náš je lepší.

Ano, američtí studenti mají mnohem větší motivaci ke studiu a fakt makají. Ale zase prostě ti chudší jsou pak v obrovské nevýhodě. Neříkám, že náš systém je nejlepší na světě, všechny systémy mají svoje chyby, ale jsem ráda v tomto ohledu, že jsem Moravačka a ne Američanka.

Podle mne je úplný nesmysl (v podstatě) prodávat děckám možnost se vzdělat. Možná je u nás spousta lidí na vš, kteří tam jsou jen tak, protože můžou; že nejsou tak plní entusiasmu jak ti američtí studenti, ale člověk nikdy neví, třeba to ty “flákače” jednou chytne a nakonec to budou hvězdy většího formátu než ti američtí šprti

Už asi 2-3 měsíce se staví nový bytový komplex u mého privátu. Po tom měsíci v Brně už mě ty stroje v 6 ráno ani nebudí

Dokonce nám usekli aj kus zahrady ve prospěch té stavby! Buch buch. Přeju dělňasom ať jim to jde pěkně od ruky a ať to mají rychle hotové!

          Zas za nějakou dobu vyfotím a ukážu

Dneska jsem si vzpomněla, že jsem sem zapomněla napsat další zásek na naší fakultě.

Ve studijním katalogu pro náš obor je napsané, že musíme mít splněný určitý počet kreditů typu C. Cituji: “Jako takové se uznávají kredity za jazykovědné, literárněvědné a historické disciplíny z nabídky oborů: český jazyk, obecná jazykověda, bulharština, makedonština, srbština, balkanistika, ukrajinština, ruština, historie, klasická archeologie, dějiny umění.”

A tak se rok snažíme vybrat mezi těma debilníma předmětama (které nás absolutně nezajímají - kdyby jo, tak je studuju, ne?) něco schopného. A letos jsme zariskovali a vybrali si předmět, o kterém jsme si nebyli jistí, jestli nám ho uznají, tak jsme zašli na studijní oddělení a tam nám paní řekla, že jako céčka si můžeme vzít cokoliv, co se nám podaří zapsat v ISu. Takže půlka třídy nasraná uplně maximálním způsobem.

Ale proč jsme se nezeptali už loni? No spolužačka jim tam psala, ale na studijním jsou věčně zaneprázdněni, tak nás odkázali na ten geniální studijní katalog!

Rada pro všechny, serte na katalogy. Když něco chcete, tak musíte jít osobně a prudit tak dlouho dokud se problém nevyřeší.

Když jsem si zakládala tento blog, tak jsem plánovala sem psát všechny ty trapné situace, co se mi dějí. Do té doby jsem si v podstatě každý den mohla říct: “Shit happens” a pokrčit ramenama…

Ale sami si můžete povšimnout, že aktuální veselé historky ze života se nedějí… CO JE??? Možná si na to dávám větší pozor. Nebo to moje štěstí na sračkoidní situace se přesunulo zas na někoho dalšího. Nebo to je je jen delší období pauzy…?